Chceš se stát Affíkem? Zapiš se:)

2. Kapitola - DANGER

25. ledna 2013 v 15:09 | Styleska*




V nemocnici bylo docela rušno. Protože měl nehodu autobus mladých fotbalistů z Vaillovy střední. Kluci měli jen odřeniny nebo byli potlučení. Na ambulanci č.10 jsem chystala ampulky na injekce a ostatní věci. Některé totiž už přivezli a ostatní ještě teprve přivezou,proto to tu chystám.
Zničeho nic se rozletely dveře. Trošku jsem z leknutí poskočila. Byla to zdravotní sestra Jackie,která tu dělá a mě zaučuje. ,, Co se děje, Jackie?" Upravovala jsem ještě potřebné věci. ,, Takže nachystáno!" Udýchaně se rozhlížela po ambulanci a na mou otázku nereagovala. ,, Potřebuju,aby si zašla na pokoj č.69 . Je tam kluk z odřeninou na čele a torchu potlučený. Nechce se od nikoho nechat ošetřit." Zamyslela se ,, Ty bys ho možná přesvědčila a určitě ošetřila." Usmála se a vzala si ampulky. ,, Já na to nemám tedka zrovna čas." zdůraznila. ,, Jo,já půjdu." kývla jsem. Vzala jsem dezinfekci a šla na pokoj č. 69.
Vešla jsem do pokoje,kde seděl kudrnatý kluk v dresu. Měl tmavé,hnědé vlasy. Prohlížel si mě a trošku se usmál. Hned ale úsměv vystřídala ignorace. ,, Je to jenom odřené čelo, to bolet nebude." Uklidnovala jsem ho a u toho jsem na polštářek nalila dezinfekci. ,, Mě to nebolí!" odsekl. Nachystaný obvazový polštářek z dezinfekcí jsem položila na tác k náplastím. Sedla jsem si vedlě něho. Byl krásný. Svaly měl napjaté. Kůži měl dočista bílou. Jeho oči upíraly pohled na mě a přihlížely si mě. Když se mi zadíval do očí celá jsem zkoprněla. Dech se mi zastavil a nemohla jsem ho popadnout. Ruce se mi začaly třást. Radši jsem si dala pod stehna. Prostě si na ně sedla. Jeho oči zářily. Byly úplně tmavě-zelené.
,, Ty se bojíš nemocnic?" Roztomile jsem se na něj usmála a snažila se skrýt nervozitu. Polilo mě horko, ale zkoušela jsem to nevnímat. ,, Ne nebojím!" znovu jen tak odsekl . Zvedla jsem obočí a dala ruce v bok. Vyskočila jsem na nohy a pustila se do něj: ,, Tak teď ti něco povím!" Měla jsem ho dost. Ve škole jsem ho ještě neviděla, ale byl dost nebezpečný. Já se ho jentak nezleknu. Něco mi říkalo, ať ho nechám a rychle vypadnu. A něco ať tu zůstanu s ním. Táhlo mě k němu něco. Jen ty oči mě děsily. ,, Seš pěkně protivnej! Místo, abys mě nechal ti to ošetřit ,tak tu sedíš a držíš hubu. Měl bys to rychle za sebou a já bych se tu s tebou nemusela crcat. Neznám tě! Nevím o tobě nic! Ale vím jedno, že seš fakt pěknej blb!" Zhluboka jsem se nadechla a přikývla si . Moje řeč byla dobrá a rázná! Pan protivný se na mě zamračil a vstal z postele. Trošku jsem se lekla jeho pohledu na mě. Couvala jsem ,až mě zastavily dveře. Každým jeho krokem se mi zatajil dech. Když už byl u mě , zavřela jsem oči. Byl u mě poměrně dost blízko. Naklonil se tak, že když jsem otevřela oči skoro se dotýkal nosem mé tváře. ,, Tak mi to ošetři." Zašeptal mi do ucha. Otřepala jsem se a šla pro ten polštářek. Sedl si zpátky na postel a pozoroval mě. Moje nohy se dotkly jeho nohou, když jsem mu čistila ránu. Díval se mi do očí,ale já to chvíli ignorovala. Pak jsem neodolala a podívala se do těch jeho. Odkašlal si . Rychle jsem se vzpamatovala a vzala náplast. Dala jsem mu ji na ránu a přitiskla ji prstami k ní. ,, Au!" zařval.
Usmála jsem se. Nechtěně jsem se dotkla jeho kůže na rukou,kde měl modřinu. Ruku jsem rázem upustila. Vykulila jsem nevěřícně oči. Byl tak ledový! Nebylo to možné! Aji mrazák je teplejší! ,, Jsi hrozně ledový, musím ti změřit teplotu!" Zavrtěl hlavou a chtěl vstát,ale já ho rukou žduchla zpátky na postel. ,, Nech mě , Rose!!" zavrčel. Nechápavě jsem se podívala na něj. Až pak jsem si uvědomila,že moje jméno je na bílé mikině, co nosím v nemocnici. Vstal a měl namířeno ke dveřím. ,, Ne! Nikam!" zařvala jsem a chytla ho za rameno. V momentě jsem ucítila bolest v zápěstí,když mi ji pevně sevřel v dlani. Snažila jsem se vykroutit,protože jsem měla pocit,že mi tu ruku snad drtí. Byl mic silný. Podívala jsem se na něj. Bolest zesilovala. Už jsem to fakt nemohla vydržet. Na tváři se mu vytvořil úsměv. Trhala jsem sebou a on se jen usmíval. ,, Brzy naschle, Rose!" usmál se a odešel.
Hladila jsem si zčervenalé zápěstí. Sedla jsem si na postel a přemýšlela, co je zač. Nemohla jsem myslet na nic jinýho,než na toho kluka. Při pomyšlení na něj mnou projel mráz. ,, Brzy naschle,Rose!" V hlavě jsem si tuto větu přemítala dokola. Co tím myslel? Choval se vážně divně. Co je zač? Proč sebou nesekl, když je tak silně podchlazený?


Čekala jsem před školou než Adne z ní výjde. Byla jsem opřená o její černou Audi. Pozorovala jsem studenty , jak jdou ze školy. Na sobě jsem měla svou koženou bundu a volné hnědé kalhoty,které u kotníku byly uplé. Vlny sem si odhrnovala každou chvíli z tváře. První vyšla ze školy Cos. Jako obvykle měla krátkou sukni a košilu z pár rozepnutými knoflíky,aby měla výstřih. Jako kurva vypadala. V její blízkosti jsem protočila panenkama. Stoupla si předemě jako panička a přežvýkávala žvýku. Kravín není ve škole, Cosette, pomyslela jsem si. Očima jsem ji přejížděla po těle a výsměšně se usmívala. ,, Vypadáš jako kurva!" Vysmála jsem se jí a ruce založila na prsou. ,, Starej se o své vlny!" Namyšleně nastoupila do auta. Nikdy nebyla taková. Teď chce být královna školy, aspoň se teda tak chová. Divný,že jen ve škole.
Adne pořád nikde! Prohlížela jsem si kolem jdoucí teenagery. Moje oči se zastavily u jednoho kluka. Opíral se o černého Range Rovera a prohlížel si mě. Opět mnou projel mráz. Jako by mi instinkty naznačovaly nebezpečí. Měl černou koženou bundu jako já. Hnědé oči mě probodávaly pohledem. Měl černé vlasy. Ofina byla vyčesaná nahoru. Pořád se na mě díval a mě to zneklidňovalo. Pohled na mě přerušil, když se zadíval na přicházející Adne a nasadil si černé sluneční brýle. Slunko mu asi vadilo. Ariadne se podívala na mě a pak na něj. ,, Je divnej!" Ohrnula pohledem na něj nos. Oči jsem od něj neodtrhla a přikývla. ,, Dávej si na něj bacha!" upozornila mě a já znovu přikývla. Obešla auto a otevřela dveře. Já stála pořád opřená o auto, dívající se na něj. ,, Kdo to je?" zajímalo mě. Adne hodila šedé sako na zadní sedačky auta,kde Cos poslouchala písničky. ,, Zayn McKenzie. Má dva bratry a jsou tu nový. Dnes přišel jen sám. Všem třem je něco okolo 18-19 let." Dořekla a nasedla do auta. Já udělaa to samé,ale ještě jednou jsem v autě přejela pohledem k němu. Neměla jsem z něho dobrý pocit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BF-NiQinKa BF-NiQinKa | Web | 29. ledna 2013 v 18:57 | Reagovat

Ahoj,promiň za reklamu,ale na našem blogu probíhá soutěž s názvem hodnocení blogů,máme vyborné výhry,které zvednou návštěvnost tvého blogu.Máš velmi krásný blog a byly bychom rádi kdyby ses přihlásil(a).BF-NiQinKa

www.BF-celebrity.blog.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama